Jak na mě právě vyskočilo na SerialZone, jedná se o 2. díl 9. série, v originále nazvaný jako Sad Cypress. Jsem na sebe moc hrdá, že jsem i zjistila, v kterém že roce se má děj odehrávat - v r. 1937, má to totiž napsané ta mrtvá teta hlavní postavy na rakvi, což jde vidět, když jí musí exhumovat (= vyzvednout z hrobu) - né, vůbec jsem vás už u prvního článku nechtěla odradit :D
Hned na úvod se ocitáme u soudu, kde se rozhoduje o vině hlavní hrdinky Elinor Carlisleové, sedí tam i náš drahý belgický detektiv, zdá se tedy, že je případ už vyřešen. Tu však do procítěného monologu žalobce máme tu čest slyšet myšlenky domnělé vražedkyně, které končí tím, že "to přitom začalo tak nevinně..."
Á šup, ložnice s touto dámou a jejím snoubencem Roddy Winterem nás vítá. Nebojte se, nejde o nic nechutného, můžete se dívat. Za nějakou dobu plkání se Elinor vytasí s podivným dopisem, který dostala. Píše se v něm o tom, že komusi bílému nevinnému její teta Laura Welmanová odkáže v závěti svůj dům a že potom zemře. Což naši hrdinku mírně znepokojí, protože tu budovu asi měla ráda, trávila tam s přítomným přítelem své dětství a asi si na něj i brousila do budoucna zuby. Takže by tam ráda jela a zatrhla tipec případné konkurenci, jenže je jí blbé zajet navštívit svou tetu jen kvůli materiální záležitosti. Její drahý ji samozřejmě uklidní a vymyslí nějaké další důvody pro cestu, takže je už v příštím záběru můžeme vidět nasedat do auta.
Tento díl je poněkud průhledný v jedné části své zápletky. Až dojedou do sídla tety, dozví se, že na tom není zrovna nejlíp a koho nepotkají přede dveřmi jejího pokoje, když nepočítám služebnou a doktora, který se do Elinor zabouchne? Samozřejmě "hezkou" blondýnu, do níž se pro změnu velice zamiluje Roddy. A není to jen ledajaká cizí ženská, je to Mary Gerrardová, se kterou si tam s Elinor všichni tři v dětství hráli.
Vlastně ještě ohledně toho tajemného dopisu zavolají na pomoc pana Poirota, který si s tím ovšem nestihne poradit, což ho naštve, protože se musí někam vrátit. Až tedy odjede, tak téhož večera spálí přítel Elinor tento dopis, že prej už nebude potřeba a ať už na něj nemyslí. Naše hrdinka si jde lehnout dříve, protože je ze všeho zničená, ale ještě se podezíravě zeptá snoubence, co bude dělat on. Prej si jen chvíli zahraje kulečník a půjde taky. Vtom do místnosti vnikne zlovolná mrcha Mary, což samozřejmě Elinor nevidí moc ráda, ale co má dělat, žejo. Žárlivost jí ovšem nedá, tož se za nějakou dobu potichu vydá očíhnout situaci. Najde bloncku se snoubencem, jak se líbají. Navíc na ni zavolá služebná, že se tetě přihoršilo.
Pak se děje nevím co, každopádně paní zemře a Elinor se dozví, že žádnou závěť nesepsala, takže se o barák nemusí bát, protože vše připadne jí, jakožto nejbližšímu příbuznému. I tak ale štědře vyplatí 7000 liber mrše Mary, před kterou stále zachovává dekorum. No v parku to už před přítelem nevydrží, přizná se, že je viděla, vrátí mu zásnubní prsten a poradí, ať si na nějakou dobu odjede pročistit hlavu do Francie a jestli poté pořád bude chtít tu bloncku, že může pokračovat, jakože si ji vzít. To je formát, co. Ale Poirotovi, který tedy asi odjede až potom, se svěří, že by si z celého srdce přála, aby Mary zemřela, protože prej za všechno může. Šokovaný Hercule čuchá vraždu ve vzduchu, což v závojích metafor a sklenkou podivné zelené tekutiny v ruce sdělí zamilovanému doktůrkovi.
No a pak Elinor dá volno všem služebným, aby mohla být sama, jenže jedna z nich se nevzdá a zůstane. Dále si naše hrdinka zajde do obchodu na paštiky, přičemž s prodavačem vede pochmurné řeči na téma toho, že se po té rybí kdysi přeci lidé otrávili. V té době se to už ovšem nestává, ale i tak se dá Elinor do vyrábění toustů, které nevábně vypadají i chutnají, no to se dozvíme až potom. Svými výtvory pohostí přítomnou Mary se služebnou, přičemž jen první jmenované podá speciálně ty s lososovou paštikou, protože ji prý má nejradši. Pak služebná postaví na čaj, který si Elinor ale dát nechce a mezitím, co je tedy s blondýnou samotná, se samozřejmě chová velice divně, vlastně nejen v tuto chvíli.
Za nějakou dobu najdou Mary mrtvou a obviní pochopitelně hlavní hrdinku. To už je pan Poirot opět přítomen a odehraje se další část z té scény u soudu. Najednou slavný detektiv změní názor, dá se na stranu Elinor a pokusí se ji během pěti dnů zachránit před oprátkou. Nějakým zajímavým způsobem přijde na to, že mu úplně všichni kecali, že Elinor ani nikdo jiný nemohl Mary otrávit toustem, protože nejde rozlišit, který je s lososovou paštikou a který s jinou, a že vražedkyní byla ona služebná, jenž použila ke svému hanebnému činu čaj a nějaké blablamorfium.
Tak si nažene do jednoho pokoje snoubence s doktorem, z něhož něco vymámí, ale to je v podstatě asi jedno, když konečně dojde k paní služebné. Ta Hercula pohostí čajem, u něhož snad každého napadne, že asi nebude tak úplně v pořádku a že by jej detektiv neměl pít. Taky že pozorný divák může spatřit, jak rudou růži, kterou si přinesl v totožném hrnku s nezávadnou tekutinou, přehodí do nádoby s kontaminovaným obsahem a před spokojenou vražedkyní tedy vyzunkne nejedovatou vodu. I tak mi zatrnulo, když tam poté předstíral, že se mu něco začíná dít, díky čemuž se mu zlá ženština přiznala, protože si myslela, že je tím pádem stejně jedno, jestli se to dozví. Sice se také trochu napila toho jedu, ale měla nějaké dávidlo, díky kterému se už předtím uzdravila, jenže nepočítala se zdravým chytrým Poirotem, který jí tuto záchranu vzal a když se na něj za to vrhla, poštval na ni připravené poldy.
Do pěti dnů to pochopitelně tak tak stihl, takže mohl dojatou Elinor zpravit o šťastném konci, že je volná a že na ni venku někdo čeká, kdo jí všechno vysvětlí. U dveří se ale provinile zastavila s tím, jak mu tenkrát říkala, že si přála Maryinu smrt. Hercule ji ale uklidnil, že to ještě není zločin. Před vězením pochopitelně stál okouzlený doktor, který ji velice odvezl domů. Konec. :D
Proč že služebná zabíjela?
Přišla by si na slušný balík peněz, protože byla adoptivní matkou Mary, a až by za pár měsíců vyšlo najevo, že Mary byla zároveň dcerou té mrtvé paní (tím pádem byla její nejbližší příbuznou => dědila by), zbohatla by, protože jí Mary odkázala vše. Ano, bohužel musím v této dlouhatánské větě pro co nejlepší orientaci 3x použít jméno Mary. :D
Ještě se omlouvám za nepřesnosti a ne, nepíšu to týden po shlédnutí filmu, píšu to rovnou poté, i když byste to kvůli tomu možná neřekli. :D
Hned na úvod se ocitáme u soudu, kde se rozhoduje o vině hlavní hrdinky Elinor Carlisleové, sedí tam i náš drahý belgický detektiv, zdá se tedy, že je případ už vyřešen. Tu však do procítěného monologu žalobce máme tu čest slyšet myšlenky domnělé vražedkyně, které končí tím, že "to přitom začalo tak nevinně..."
Á šup, ložnice s touto dámou a jejím snoubencem Roddy Winterem nás vítá. Nebojte se, nejde o nic nechutného, můžete se dívat. Za nějakou dobu plkání se Elinor vytasí s podivným dopisem, který dostala. Píše se v něm o tom, že komusi bílému nevinnému její teta Laura Welmanová odkáže v závěti svůj dům a že potom zemře. Což naši hrdinku mírně znepokojí, protože tu budovu asi měla ráda, trávila tam s přítomným přítelem své dětství a asi si na něj i brousila do budoucna zuby. Takže by tam ráda jela a zatrhla tipec případné konkurenci, jenže je jí blbé zajet navštívit svou tetu jen kvůli materiální záležitosti. Její drahý ji samozřejmě uklidní a vymyslí nějaké další důvody pro cestu, takže je už v příštím záběru můžeme vidět nasedat do auta.
Tento díl je poněkud průhledný v jedné části své zápletky. Až dojedou do sídla tety, dozví se, že na tom není zrovna nejlíp a koho nepotkají přede dveřmi jejího pokoje, když nepočítám služebnou a doktora, který se do Elinor zabouchne? Samozřejmě "hezkou" blondýnu, do níž se pro změnu velice zamiluje Roddy. A není to jen ledajaká cizí ženská, je to Mary Gerrardová, se kterou si tam s Elinor všichni tři v dětství hráli.
Vlastně ještě ohledně toho tajemného dopisu zavolají na pomoc pana Poirota, který si s tím ovšem nestihne poradit, což ho naštve, protože se musí někam vrátit. Až tedy odjede, tak téhož večera spálí přítel Elinor tento dopis, že prej už nebude potřeba a ať už na něj nemyslí. Naše hrdinka si jde lehnout dříve, protože je ze všeho zničená, ale ještě se podezíravě zeptá snoubence, co bude dělat on. Prej si jen chvíli zahraje kulečník a půjde taky. Vtom do místnosti vnikne zlovolná mrcha Mary, což samozřejmě Elinor nevidí moc ráda, ale co má dělat, žejo. Žárlivost jí ovšem nedá, tož se za nějakou dobu potichu vydá očíhnout situaci. Najde bloncku se snoubencem, jak se líbají. Navíc na ni zavolá služebná, že se tetě přihoršilo.
Pak se děje nevím co, každopádně paní zemře a Elinor se dozví, že žádnou závěť nesepsala, takže se o barák nemusí bát, protože vše připadne jí, jakožto nejbližšímu příbuznému. I tak ale štědře vyplatí 7000 liber mrše Mary, před kterou stále zachovává dekorum. No v parku to už před přítelem nevydrží, přizná se, že je viděla, vrátí mu zásnubní prsten a poradí, ať si na nějakou dobu odjede pročistit hlavu do Francie a jestli poté pořád bude chtít tu bloncku, že může pokračovat, jakože si ji vzít. To je formát, co. Ale Poirotovi, který tedy asi odjede až potom, se svěří, že by si z celého srdce přála, aby Mary zemřela, protože prej za všechno může. Šokovaný Hercule čuchá vraždu ve vzduchu, což v závojích metafor a sklenkou podivné zelené tekutiny v ruce sdělí zamilovanému doktůrkovi.
No a pak Elinor dá volno všem služebným, aby mohla být sama, jenže jedna z nich se nevzdá a zůstane. Dále si naše hrdinka zajde do obchodu na paštiky, přičemž s prodavačem vede pochmurné řeči na téma toho, že se po té rybí kdysi přeci lidé otrávili. V té době se to už ovšem nestává, ale i tak se dá Elinor do vyrábění toustů, které nevábně vypadají i chutnají, no to se dozvíme až potom. Svými výtvory pohostí přítomnou Mary se služebnou, přičemž jen první jmenované podá speciálně ty s lososovou paštikou, protože ji prý má nejradši. Pak služebná postaví na čaj, který si Elinor ale dát nechce a mezitím, co je tedy s blondýnou samotná, se samozřejmě chová velice divně, vlastně nejen v tuto chvíli.
Za nějakou dobu najdou Mary mrtvou a obviní pochopitelně hlavní hrdinku. To už je pan Poirot opět přítomen a odehraje se další část z té scény u soudu. Najednou slavný detektiv změní názor, dá se na stranu Elinor a pokusí se ji během pěti dnů zachránit před oprátkou. Nějakým zajímavým způsobem přijde na to, že mu úplně všichni kecali, že Elinor ani nikdo jiný nemohl Mary otrávit toustem, protože nejde rozlišit, který je s lososovou paštikou a který s jinou, a že vražedkyní byla ona služebná, jenž použila ke svému hanebnému činu čaj a nějaké blablamorfium.
Tak si nažene do jednoho pokoje snoubence s doktorem, z něhož něco vymámí, ale to je v podstatě asi jedno, když konečně dojde k paní služebné. Ta Hercula pohostí čajem, u něhož snad každého napadne, že asi nebude tak úplně v pořádku a že by jej detektiv neměl pít. Taky že pozorný divák může spatřit, jak rudou růži, kterou si přinesl v totožném hrnku s nezávadnou tekutinou, přehodí do nádoby s kontaminovaným obsahem a před spokojenou vražedkyní tedy vyzunkne nejedovatou vodu. I tak mi zatrnulo, když tam poté předstíral, že se mu něco začíná dít, díky čemuž se mu zlá ženština přiznala, protože si myslela, že je tím pádem stejně jedno, jestli se to dozví. Sice se také trochu napila toho jedu, ale měla nějaké dávidlo, díky kterému se už předtím uzdravila, jenže nepočítala se zdravým chytrým Poirotem, který jí tuto záchranu vzal a když se na něj za to vrhla, poštval na ni připravené poldy.
Do pěti dnů to pochopitelně tak tak stihl, takže mohl dojatou Elinor zpravit o šťastném konci, že je volná a že na ni venku někdo čeká, kdo jí všechno vysvětlí. U dveří se ale provinile zastavila s tím, jak mu tenkrát říkala, že si přála Maryinu smrt. Hercule ji ale uklidnil, že to ještě není zločin. Před vězením pochopitelně stál okouzlený doktor, který ji velice odvezl domů. Konec. :D
Proč že služebná zabíjela?
Přišla by si na slušný balík peněz, protože byla adoptivní matkou Mary, a až by za pár měsíců vyšlo najevo, že Mary byla zároveň dcerou té mrtvé paní (tím pádem byla její nejbližší příbuznou => dědila by), zbohatla by, protože jí Mary odkázala vše. Ano, bohužel musím v této dlouhatánské větě pro co nejlepší orientaci 3x použít jméno Mary. :D
Ještě se omlouvám za nepřesnosti a ne, nepíšu to týden po shlédnutí filmu, píšu to rovnou poté, i když byste to kvůli tomu možná neřekli. :D
Žádné komentáře :
Okomentovat
Heee-e-ey baby! :D